Bertha
von Suttnerová rozená Kinská, maršálka v rakouské armádě *). Narodila
se roku 1843 v Praze. Otec zemřel před jejím narozením a zanechal
rodinu v neutěšené finanční situaci. Dívka vyrůstala mezi chudou
vídeňskou aristokracií. Studovala cizí jazyky, pro které měla velké
nadání a psala romantické divadelní hry.
Roku 1875 získala místo v rodině baronky von Suttner, která měla 4
dcery. Setkala se s jediným synem v rodině Arthurem, a zamilovali se.
Jejich lásce bránila Arthurova matka. Rodina Suttnerova nebyla v té
době už bohatá a Arthur byl velmi oblíbený v bohatých rodinách, kde
mohl najít výhodnou partii. Bertha byla nejen chudá, ale navíc o 7 let
starší než Arthur. Na nátlak Arthurovy matky ukončila Bertha své
zaměstnání vychovatelky. Baronka jí ukázala inzerát z novinové rubriky
o volných místech.
Tak se Bertha stala sekretářkou Alfréda Nobela. Zaplatil jí cestu a
hotel a pozval ji na oběd. Vyprávěl jí dlouho o politice, umění a
filozofii a zjistil, že je velmi dobrou posluchačkou. Druhý den začala
Bertha pracovat v jeho kanceláři. Nobel posílal mnoho příspěvků na
humanitární organizace. Byl idealista a věřil v lepší svět. Bertu nová
práce plně zaujala, nepřestávala však myslet na Arthura. Dostávala od
něj denně dopisy a jeho sestry jí psaly, že je sám a trpí odloučeností
od ní.
Jednoho dne, když byl Nobel v zahraničí, dostala od Arthura dopis s
jedinou větou: “Nemohu být bez tebe”. Bertha zaplatila hotelové účty,
nechala Nobelovi písemný vzkaz, že odchází a odjela prvním vlakem do
Vídně. Po svatbě se manželé Suttnerovi odstěhovali na Kavkaz, kde
Arthur přijal místo účetního a Bertha dávala hodiny klavíru a zpěvu.
Nebyli bohatí, ale šťastní. V této době napsali společně šest románů,
po velkém úspěchu se vrátili roku 1885 do Vídně a žili v paláci
Suttnerů.
Bertha si dopisovala s Nobelem, kterého těšily její literární úspěchy.
Setkal se s manžely Suttnerovými v Paříži, ukázal jim svoji laboratoř a
vyprávěl o svých pokusech. Společně navštívili literární salon, kde
Bertha poznala mnoho významných osobností a prvně slyšela o mírovém
hnutí. Tyto myšlenky ji tak zaujaly, že roku 1891 založila v Rakousku
mírovou společnost. Nobel jí poslal finanční příspěvek.
Začala psát protiválečné studie, hovořila s vojenskými lékaři, četla
jejich reportáže. Výsledkem této práce byl román Odzbrojte! Odevzdala
rukopis nakladateli, který publikoval její dřívější knihy, ale byla
odmítnuta s tím, že by čtenáři byli šokováni. Román však vyšel jinde a
znamenal pro Bertu velký úspěch. Brzy byl znám v mnoha zemích a
přeložen do dvanácti jazyků. Ze všech ocenění si nejvíc vážila dopisu,
který jí po přečtení knihy poslal Nobel.
Roku 1905 obdržela Bertha von Suttnerová Nobelovu cenu. Zemřela roku 1914 ve Vídni v předvečer války, které se tolik obávala.
PhDr. Božena Dlouhá, 27.4.1998
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
9. června 2004 uplynulo 161 let od narození Berty von Suttnerové rozené
Kinské.
Narodila se v Praze a stala se i první ženou,
příslušnicí
našeho národa, která byla poctěna v roce 1905
Nobelovou cenou míru.
Suttnerová zasvětila boji za mír celý svůj život.
Jejího nejznámějšího
románu Odzbrojte, který vyšel roku 1889, se
doslova zmocnilo tehdejší
mírové hnutí. Román oslovil
široké vrstvy obyvatelstva především
svojí
jasnou argumentací proti militarismu, za odzbrojení a za
řešení
mezinárodních sporů jednáním,
smírčími soudy a dohodami. Na našich
stránkách si ji připomínáme i proto, že se
významně zapsala do života
Alfréda Nobela, kterému dělala sekretářku.
Berta se po svém sňatku s baronem Suttnerem vrátila do Rakouska a
později tu založila Rakouskou společnost přátel míru, stala se
spoluzakladatelkou pacifistického hnutí a také předsedkyní
Mezinárodního byra. Přes velké úsilí se jí však nepodařilo vytvořit
českou pobočku své mírové společnosti, i když se o to za své pražské
návštěvy v roce 1895 velmi snažila. Představovala si, že by v ní mohli
příslušníci české, německé i rakouské národnosti společně hájit
myšlenky humanismu a mírového soužití mezi národy. Koncem 19. století,
v době našeho národního obrození a v době, kdy spojovací myšlenku
humanismu a míru překrývaly národnostní rozpory, to však bylo těžko
realizovatelné.
Myšlenky Berty Suttnerové jsou v dnešní době, ve které se lidstvo může
svými vlastními prostředky několikanásobně zničit, ještě aktuálnější.
Dokazuje to existence mnoha mezinárodních organizací, které se na její
myšlenkový odkaz odvolávají – některé z nich dokonce nesou i její
jméno. V naší zemi, v místě svého rodiště, je Suttnerová bohužel
prakticky neznámá. Změnit to chce Společnost Berty Suttnerové založená
před dvěma lety. Náplní její činnosti je uchovávat a šířit myšlenkový
odkaz Berty Suttnerové a předávat jej především nejmladší generaci.
Společnost také spolupracuje s obdobnou organizací v Rakousku, jejímž
předsedou je profesor Glawischnig – majitel zámku Harmannsdorfu,
rodinného sídla Suttnerů, kde Berta dlouhá léta žila.
Společnost Berty Suttnerové
navázala úzkou spolupráci s partnerskou
školou ZŠ Novoborská na pražském Proseku.
Od loňského školního roku tu
probíhají projekty ovlivňované myšlenkami
Berty Suttnerové, nad nimiž
má tato společnost patronát. V roce 2002/03 byl
realizován projekt na
téma „Výchova k míru a
nenásilí“, v letošním
školním roce pak na téma
„Češi, Moravané a Slezané Evropě“.
Letošní projekt byl zaměřen na
zlepšení povědomí žáků o evropském
společenství ve všech souvislostech
a měl současně posílit jejich hrdost na
příslušnost k českému národu,
který se stal členem této nadnárodní
komunity. Vyvrcholením projektu
byla výstava v rámci „Evropského
týdne“ na škole a vydání almanachu
nejlepších žákovských prací.
Myšlenky Berty Suttnerové, že všestranně vzdělaný člověk mluví mnoha
jazyky, hodně cestuje, a tak poznává to nejlepší z ostatních národů,
dávají prostor pro téma projektu na příští školní rok 2004/05. Bude se
jmenovat „Evropa bez hranic“. ZŠ Novoborská chce vyzvat i školy v
Rakousku a Německu nesoucí jméno Berty Suttnerové k partnerství a k
spoluúčasti na projektu. Žáci si budou vyměňovat své zkušenosti,
komunikovat v cizích jazycích a na závěr připraví putovní výstavu svých
prací, která by se měla stát součástí květnových oslav k 100. výročí
udělení Nobelovy ceny Bertě Suttnerové v Harmannsdorfu. V listopadu
2005 se pak výstava přesune do Prahy.
PhDr. Jana Hodurová, 30. 5. 200
|
Slavnostní odhalení
pamětní desky - Berty Suttnerové, první
ženské nositelce Nobelovy ceny míru
|
Ve čtvrtek 8.června v l6,00 hod byla slavnostně odhalena pamětní deska
pražské rodačce - Bertě Suttnerové, první ženské nositelce Nobelovy ceny
míru.
Bronzová pamětní deska zhotovená dle návrhu akademického sochaře prof.
J. Hendrycha je umístěna ve výklenku vchodu do paláce Kinských, místa,
kde Berta Suttnerová nějaký čas bydlela a vyrůstala. Praha se tak
přihlásla k památce a myšlenkovému odkazu své slavné rodačky.
Slavnostní odhalení provedl Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy,
J. E. Margot Klestil-Löffler, velvyslankyně Rakouské republiky v ČR,
Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury ČR.
Záštitu nad akcí převzal Vítězslav Jandák, ministr kultury ČR, Pavel
Bém, primátor hlavního města Prahy, a J. E. Margot Klestil –Löffler,
velvyslankyně Rakouské republiky v ČR.
Na slavnostní akt, který začal v 18,00 hod v Clam – Gallasově paláci, v Husově
ul. 20, v Praze navazovat komponovaný pořad o životě a myšlenkovém
odkazu Berty Suttnerové spojený se slavnostním křtem monografie
Brigitte Hamann „ Bertha von Suttner – Život pro mír“ vydané společně
Gender Studies, o.p.s. a vydavatelstvím One Woman Press. Moderátorkou
večera byla paní Kamila Moučková.
Organizátory akce byly :
Společnost Berty Suttnerové
Spolek Praha – Cáchy/Aachen
ZŠ Novoborská Praha 9
Gender Studies, o.p.s.
za finanční podpory Hl. města Prahy a velvyslanectví Rakouské spolkové
republiky
|
|
|