Baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner
Úvodní strana
Cíle
Dokumenty
Zajímavé odkazy
Jana Hodurová
Ing. Jiří Sobotka
Korupce ve zbrojních zakázkách
Kontakty
Mapa webu
Politický útlak
Skupina Bilderberg
Bertha von Suttner
Myšlenky Berthy von Suttner
Výrobci zbraní
Válečné konflikty dneška
Podporujeme



články Ing. Jiřího Sobotky


Ing. Jiří Sobotka, CSc.

Obavy občanů ze základny USA mezinárodní právo potvrzuje

President Barack Obama probudil v noci předsedu vlády Jana Fischera, aby mu sdělil, že od protiraketového štítu svého předchůdce G.W. Bushe upouští. Obecně vzato je to jednostranné odstoupení od podepsané smlouvy, které nebylo učiněno formálně právně (de jure) ale ve skutečnosti (de facto) . Co mohou dělat ve státě s 10 miliony obyvatel, když tak učiní výkonná moc světové velmoci USA ? Dvě třetiny občanů, kteří jsou pro zachování území ČR bez vojenských základe může mít bezprostředně radost a v zápětí se ptát: Co bude, když v Brdech vojenský radar USA nebude? President s pravomocemi a odpovědnostmi může počkat na další vývoj. Exprezident bez pravomocí a zodpovědnosti může s dalšími napsat dopis presidentovi USA s poučováním, aby si na Rusko dal pozor. Do ČR může přiletět vicepresident Joseph Biden nejen proto, že z USA k nám může bez víza a tisícového poplatku přiletět kdokoliv kdykoliv, ale aby na vzniklou otázku odpověděl. Kníže Karel Schwarcenberg, exministr zahraničních věcí za Stranu zelených, který se state secretary Condolesou Rice dohodu o výstavbě vojenského radaru v Brdech podepsal, to může považovat za episodu své kariéry, maje v hlavě nabídnutou funkci předsedy nejpravicovější strany na české politické scéně TOP 09. Co právně s podepsanou smlouvou si mohou poradit právníci. Na co použít papír v mnoha kopiích existující smlouvy mohou rozhodnout úředníci na ministerstvu zahraničních věcí a obrany.

Za presidenta G.W. Bushe to byl požadavek umístit vojenský radar USA v Brdech. Nyní je to požadavek umístit na území ČR součást – mluví se o svodném středisku informací - nového systému protiraketové obrany území USA. Radar v Brdech by býval byl vojenským zařízením USA na území ČR. Jakákoliv součást nového systému protiraketové obrany území USA v ČR by byla vojenským zařízením USA na území ČR rovněž.

* * *

Normy mezinárodního práva, které se vztahují na požadavek administrativy USA umístit na území ČR vojenské zařízení jako základnu americké armády, jsou zakotveny v „Mezinárodním humanitárním právu pro ozbrojené síly“. V praxi se o něm mluví jako o „právu válečném“. Základ Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly tvoří Haagské úmluvy z r. 1907, Ženevské úmluvy z r. 1949, Dodatkové protokoly z r. 1977, Haagská úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z r. 1954 a Úmluva o zákazu a omezení použití určitých druhů konvenčních zbraní z r. 1980.

Existence „Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly“ je výsledkem snahy mezinárodního společenství stanovit normy chování i v tak nehumánní činnosti, jakou je válka. Je pochopitelné, že na vypracování Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly měli a na dalším doplňování mají zájem humanisté. Jako jednotlivci, jako nevládní organizace, jako vlády respektující Chartu OSN s principem nepoužití síly a principem řešení mezinárodních sporů jen mírovými prostředky. Pro někoho ale může být překvapením, že na jeho existenci mají zájem nehumánní členové té skupina pluralitní společnosti, kteří války k prosazení svých ekonomických zájmů používají. Jejich motivace spočívá v obavě z neomezeného nelidského zacházení ze strany vítěze v případě své porážky.

Státy, které přijaly normy v těchto úmluvách obsažené, se zavázaly „respektovat a zajistit dodržování těchto dohod za všech okolností“. Česká republika jako dědička mezinárodních závazků Československé republiky je účastníkem těchto dohod a vlády ČR jsou tedy povinny se jimi řídit. S některými výhradami jsou účastníkem těchto dohod i USA.

Je nutné předpokládat, že ministři a zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí a ministerstva obrany ČR, kteří se zaměstnanci administrativy presidenta USA o umístění radaru USA na území ČR jednali a nyní o umístění součásti nového systému protiraketové obrany USA jednají, Mezinárodní humanitární právo pro ozbrojené síly ovládají. Protože to patří k jejich služebním povinnostem. Jiná věc je jestli občany informují v souladu s jejich právem na informace, zapsaném v Listině základních práv a svobod Ústavy ČR. Praxe je důkazem, že tomu tak není.

Civilní a vojenské objekty

K základním ustanovením Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly patří rozdělení osob a zařízení na civilní a vojenské.

Civilními osobami se rozumí civilní obyvatelstvo. Jsou to všechny osoby, které nenáležejí k ozbrojeným silám. Civilním zařízením se rozumí každý objekt, který není objektem vojenským. Je to prakticky vše, co slouží obyvatelstvu. Jsou to obytné budovy a jejich vybavení, školy, nemocnice, divadla, hrady a zámky, kostely, kláštery a kulturní památky vůbec, vodovody, zásobování elektřinou.

Podle mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly nesmějí být civilní osoby a civilní zařízení v průběhu ozbrojeného konfliktu napadány, nesmějí být poškozovány, nesmějí být ničeny. Porušení je trestným činem. Je naplněním skutkové podstaty válečného trestného činu - zločinu.

Naopak vše co slouží vojenským účelům, je podle Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly v době ozbrojeného konfliktu– války – vojenským cílem. Jsou to především budovy, které slouží ozbrojeným silám, palebná postavení a jiné vojenské základny, sklady vojenského materiálu, zbraně, vojenské prostředky dopravy po souši, ve vzduchu, na hladině a pod hladinou a bohužel i člověk ve vojenské uniformě. Proto všichni kdo ze své pravomoci o ozbrojeném konfliktu rozhodnou (presidenti USA a další), kdo ve vládě jiného státu rozhodnou o účasti v ozbrojeném konfliktu jiného státu (USA v Jugoslávii, Iráku, Afganistanu) a kdo pro účast v ozbrojeném konfliktu v parlamentě hlasují, naplňují skutkovou podstatu hromadného porušování základního lidského práva – práva na život.

Z ustanovení Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly vyplývá, že radar či jakákoliv součást nového systém protiraketové obrany USA vojenským zařízením je. Z těchto ustanovení vyplývá, že v každém ozbrojeném konfliktu, který USA vedou (od konce druhé světové války jich bylo více než 40) je toto zařízení armády USA vojenským cílem. Prohlašování, že slouží obraně z něj civilní zařízení neudělá.

Zatím co napadání civilních osob a civilních zařízení je trestným činem, je napadání a ničení toho, co slouží vojenským účelům dovoleno. Je legální. Napadání a ničení toho, co slouží vojenským účelům je podle Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly obsahem činnosti válčících stran.

Mezinárodní humanitárního právo pro ozbrojené síly nerozlišuje, zda jde o vojenské zařízení na území válčícího státu či na území státu jiného !

Z ustanovení Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly tedy vyplývá: Vojenský radar USA v Brdech by býval byl a jakákoliv součást nového protiraketového systému USA by byla vojenským objektem USA na území ČR. V ozbrojených konfliktech, které USA vedou, by radar USA býval byl a součást nového systému by byla legálním vojenským cílem ve válkách, vedených USA !

Na území ČR by bylo možno legálně útočit

Protože Mezinárodní humanitární právo pro ozbrojené síly nerozlišuje mezi vojenskými osobami a vojenskými zařízeními na území válčící strany a vojenskými osobami a vojenskými zařízeními válčící strany na území jiného státu, měly by vojenské jednotky státu, který byl ze strany USA napaden, možnost legálně na vojenské zařízení USA na území ČR útočit s úmyslem je poškodit a zničit.

Mezinárodní humanitární právo pro ozbrojené síly nestanoví čím a jak může druhá strana na vojenský cíl útočit. Volba prostředků závisí na ni. Legálně může na něj střílet prakem, legálně může použít nejmodernější známé zbraně. Legálně může postupovat asymetricky – může použít prostředky a zvolit způsoby v armádě USA neznámé a jít tak ve šlépějích husitů či vietnamských bojovníků. Zasáhnout obydlená místa a způsobit škody na bytech a rodinných domech občanů, zasáhnout hráz přehrady a způsobit záplavy, zasáhnout chemický závod a způsobit chemické zamoření, zasáhnout jadernou elektrárnu a způsobit jadernou katastrofu, by při tom vojenské jednotky státu, který byl ze strany USA napaden, neměly. Na základě zkušeností nutno však vzít v úvahu, že k tomu v ozbrojených konfliktech dochází. Cožpak Luftwaffe Třetí říše nebombardovala města v Anglii ? Cožpak letadla USA nebombardovala hráze ve Vietnamu, chemické závody v Jugoslávii a města v Německu a Japonsku ?

Při tom koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, která umístění vojenské radarové základny USA v Brdech dojednala, se o nahrazení škod občanům ČR administrativou USA nepostarala. Její ministři a jim podřízení úředníci, její servisní instituce a média občanům zatajili, že takto způsobené škody na jejich majetku nejsou kryty pojistkou domu ani domácnosti proto, že pojišťovny škody způsobené válkou nehradí.

Obavy občanů z porušení současného stavu, kdy na území ČR nejsou žádné základny armády jiného státu jsou Mezinárodním humanitárním právem pro ozbrojené síly potvrzeny.

Autor je politolog soudobých mezinárodních vztahů a překladatel. „Příručky Mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojené síly“, vydané Ministerstvem obrany.

převzato z www.ceskenarodnilisty.cz

E-mail: eruda@volny.cz  , zasvobodu@volny.cz





Úvodní strana Cíle Dokumenty Důležité odkazy Jana Hodurová Ing. Jiří Sobotka
Korupce v armádních
zakázkách
Kontakty Podporujeme  Politický útlak Skupina Bilderberg Bertha von Suttner Myšlenky Berthy von Suttner Výrobci zbraní Válečné konflikty dneška Mapa webu
Společnost Berty Suttnerové - Občanské sdružení registrované u ministerstva vnitra ČR VS/1-1/52959/03 R